.: Lucajášův skok
Udělej co chceš, stejně je to špatně... 
Moje drahá A. mi říkala, že jsem minule zapoměl na jednu "příhodu".
Neměla bohužel pravdu, já jen nechtěl ten trapas rozmazávat. Teď už to k dobru můžu dát.
Při "courání" po městečku jsme potkali několik mých známých+jejich přítelkyně. A taky jednu jednadvacetiletou slečnu (krew a mlíko). Neviděl jsem ji dobře přes půl roku.
Ta na mne samou radostí skočila, začala mne objímat, poplacávat a vyptávat se.
Sakra, jak se mám zachovat? Držet si odstup? Přistoupit na šťastné setkání po x měsících? Kam si mám dát ruce? Na Lucijáše nebo do kapes?
Něco jsem nesouvisle blekotal, A. se na můj účet asi docela dobře bavila.
Byl jsem v lehkém šoku, zmatenej jak pes Goro před Tokiem.
V hlavě mi šrotovala jedna myšlenka. Jak bude reagovat A.? Sice tvrdí, že nežárlí, ale tento názor je spíš taková ženská sci-fi.*
Už jsem v duchu slyšel: a to je jako kdo? Jak dlouho ji znáš?
Druhy den mi Lucijáš řekla, že jsem byl nějakej divnej.
A. mi řekla, že jsem se rozpliznul.
Všechno špatně.
Je jedno co a jak uděláte, v některých situacích to bude stejně špatně. 
*Ženská, co na tebe nežárlí, tě už nemiluje. Nebo tě sice miluje, ale dá ti to v nejnevhodnější okamžik sežrat.
(teorie jednoho mého šťastně ženatého kamaráda)
.: poslal hledamte_najdute 9.10.2006, 17:21:00
Komentáře
Přidání komentáře...
